Bretaní po vlastní ose – 16. Z Carnacu do Pleumeur-Bodou
Po téměř dvou týdnech pobytu v ʺmenhirovém rájiʺ se náš čas v Carnacu naplnil a pokračujeme v naplánované cestě. Z jižního pobřeží Bretaně se přesouváme na pobřeží severní, do departementu Côtes d´Armor, do obce Pleumeur-Bodou u Pobřeží růžové žuly.
Cesta vede celou dobu (mimo našich odboček k památkám) po dálnici D768, která se za Pontivy mění na D767. V podstatě jde o cestu napříč Bretaní v délce cca 210 kilometrů.
Cestou se několikrát zastavujeme, ale v podstatě jde jen o přesun a popis cesty je stručný.
Zastávky cestou:
- 1. zastavení
Église Saint-Guigner (kostel svatého Guignera) v Pluvigneru z roku 1780. Farní kostel v Pluvigneru je zasvěcen sv. Guignerovi, zakladateli města. Pochází z 16. století.
Věž a zvonice byly postaveny v roce 1781. V roce 1841 zvonici zasáhl blesk a poškodil část budovy. V 19. století proběhlo několik rekonstrukcí. V letech 2010 až 2011 byla provedena celková rekonstrukce budovy.
U kostela jsou zajímavé zbytky kaple Notre-Dame des Orties nebo také Notre-Dame des Nettles z 15. století.
- 2. zastavení
Dolmen Lann-et-Vein (francouzsky Allée Couverte de Lann-et-Vein, ale také známý jako Lann-er-Veinn, Lann-he-Ban, nebo Lann-et-Vein) ve vesnici Lann-er-Vein u městečka Camors, severně od Auray, hned vedle dálnice D768, na křižovatce ulic Rue de l’Allee-Couverte a Rue Sabotiers.
Přibližně 10,5 m dlouhá a asi 1,8 m široká chodba. Komora se nezachovala. Celkově je dolmen ve velmi špatném stavu. Kameny klesly nebo se naklopily, ale je stále dobře rozeznatelný. Dva samostatné velké kameny se nacházejí poblíž. Patrně musely ustoupit při stavbě křižovatky.
Až od roku 1972 je dolmen chráněn jako historická památka. Pozdě…
- 3. zastavení: Pontivy
Městečko Pontivy je pojmenováno podle mostu přes řeku Blavet a jménu keltského mnicha Ivyho, legendárního světce, který zde žil v sedmém století (Pont-Ivy). Od 9. listopadu 1804 bylo jméno změněno na Napoléonville po Napoléonovi Bonaparte. Po jeho pádu bylo přejmenováno zpět na Pontivy. Leží ve vnitrozemí Bretonského poloostrova. První zmínky o Pontivy se objevují okolo 11. století. Vnitrozemí Bretaně bylo tehdy porostlé hustými a rozsáhlými lesy a zpočátku bylo dobýváno a osidlováno velmi pozvolna.
Château de Rohan (Château de Pontivy)
První hrad byl pravděpodobně postaven vikomtem Alainem II. z Rohanu po roce 1128 (i v Čechách známý rod Rohanů pochází z Bretaně). Současný hrad postavil Jan II. z Rohanu mezi lety 1479 až 1485 přibližně na poloze původního.
V letech od roku 1955 do roku 1972 byl zámek obnoven pod vedením architekta Reného Lischa, odborníka na historické památky. Slavnostní otevření obnoveného hradu se uskutečnilo 25. května 1972 za přítomnosti vévody z Rohanu, který hrad pronajal městu za symbolický jeden frank.
V pátek 7. února 2014, po silných srážkách způsobených bouří Petra, se část jižní stěny zřítila. Zámek byl uzavřen a v roce 2016 započaly restaurátorské práce. Měly trvat tři roky. V roce 2019 byl zámek ještě stále uzavřen.
V prosinci 2014 vévoda Josselin de Rohan, s ohledem na události související se zhroucením zdi a množstvím nákladů, které bude muset město Pontivy vynaložit na opravy, souhlasil s postoupením hradu městu. Město se stalo majitelem zámku 16. října 2015.
Hrad každoročně navštíví 70 000 turistů.
V centru města Pontivy se dochovalo mnoho hrázděných domů ze středověku a renesance. Nacházejí se na náměstí Place du Martray a v přilehlých ulicích (rue du Fil a rue du Pont).
I v městečku Pontivy byly dle záznamů objeveny stopy po neolitické civilizaci stavěčů menhirů, ale dochováno nezůstalo bohužel téměř nic.
Kostel sv. Josefa (Église St. Joseph) v Pontivy
Kostel byl postaven v letech 1863 až 1867 po návštěvě Napoleona III v Pontivy (tehdy pojmenovaného Napoléonville).
Nejvýznačnější památky Pontivy
– Hrad Rohan
– Bazilika Notre-Dame-de-Joie
– Kostel sv. Josefa (Église St. Joseph)
– středověké centrum města (hrázděné domy)
- 4. zastavení – Corlay
Obec Corlay s působivým kostelem Église Saint-Sauveur ze 16. století a zbytky hradu na okraji obce.
- 5. 6. 7. a 8. zastavení
Pomalu se blížíme k severnímu pobřeží a menhiry s dolmeny se začínají opět objevovat už ne tak roztroušeně (departement Côtes-d’Armor):
- osamocený Menhir de Goresto à Canihuel, Canihuel, GPS: 48.3580831N, 3.0649550)
- monumentální Menhir de Kergornec, Saint-Gilles-Pligeaux,GPS: 48.3688661N, 3.0727036)
- Menhir dit Croix de Pasquiou, Le Vieux-Bourg, GPS: 48.3856522N, 3.0526919W
- Menhir de Kerguézennec, Bégard, GPS: 48.6325831N, 3.2781114W
Návštěvy jednotlivých menhirů, které neleží zrovna blízko sebe, nám zabraly poměrně dost času a nezbývá, než se vydat přímo do cíle: Pleumeur-Bodou. Odtud už se budou výlety k menhirům, dolmenům a na pobřeží růžové žuly podnikat snadněji…
VÍCE FOTOGRAFIÍ NA SILOTO PHOTO GALLERY: BRETAŇ
