Krušné hory
Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku staroněmecky Fergunna či Mirihwidu)
Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Krušné hory na západě začínají řekou Svatavou na Kraslicku a táhnou se téměř k Děčínu. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů. Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a u Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina. Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a německým Cvikovem se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří). Název pohoří vznikl podle některých zdrojů od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen.
Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku staroněmecky Fergunna či Mirihwidu)
Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Krušné hory na západě začínají řekou Svatavou na Kraslicku a táhnou se téměř k Děčínu. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů. Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a u Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina. Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a německým Cvikovem se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří). Název pohoří vznikl podle některých zdrojů od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen.
PR Ryžovna a Mrtvý rybník
PR Ryžovna a Mrtvý rybník