gtag('config', 'UA-59938181-1');
Menu

Krušné hory

26. 2. 2019 - --- RUINEX, --- Turistické cíle, Karlovarský kraj, Ústecký kraj
Krušné hory

Krušné Hory – Erzgebirge

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge, ve středověku staroněmecky Fergunna či Mirihwidu)

SILOTO PHOTO GALLERY – Krušné hory

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Krušné hory na západě začínají řekou Svatavou na Kraslicku a táhnou se téměř k Děčínu. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů.

Název pohoří vznikl podle některých zdrojů od staročeského slova krušec znamenající rudný kámen. Dle jiných zdrojů od slova krušit, což znamená dolovat, těžit. Od čehož možná vzniklo i „krušný“ život.

Poloha: Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného Lesa a u Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina. Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná. Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Vrchovina mezi Chemnitzem a německým Cvikovem se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří). 

PR Ryžovna a Mrtvý rybník

PR Ryžovna a Mrtvý rybník jsou od sebe vzdáleny okolo tří kilometrů  a spojuje je NS Hřebečná a cyklotrasa Euregio Egrensis.
Přírodní rezervace Ryžovna – návrší mezi Hřebečnou a Ryžovnou v n. m. 1000–1040 m bylo prohlášeno přírodní rezervací (PR Ryžovna) v r. 1996. Jde o horský hřeben, tvořený převážně horninami vulkanického původu. Zde jsou na ploše 20 hektarů chráněny nejen odkryvy čedičových hornin, ale také ohrožená rostlinná a živočišná společenstva vrcholové části Krušných hor. V oblasti bylo několik lomů. Za pozornost stojí ten největší, právě v něm je odkryta charakteristická sloupcovitá odlučnost vyvřelé horniny z období třetihor (před 35 – 17 miliony lety).
K lomu už vede NS Hřebečná.

Čedičový lom v přírodní rezervaci Ryžovna

Čedičový lom v přírodní rezervaci Ryžovna

 

Vydáme-li se pak po NS Hřebečná na západ a po červené turistické značce – cyklotrasa Euregio Egrensis – dostaneme se příjemnou lesní cestou k Mrtvému rybníku (50°23’35.733″N, 12°51’50.988″E). Mrtvý rybník leží uprostřed lesů přibližně tři kilometry severovýchodně od Hřebečné. Podle tmavého zbarvení vody způsobeného okolní rašelinou bývá někdy též nazýván Černý rybník. Dílo vzniklo v 16. století pro potřeby okolních dolů.

Mrtvý rybník

Mrtvý rybník v Krušných horách

SILOTO PHOTO GALLERY – Krušné hory


Bývalý železnorudný důl Měděnec

 

Důl Měděnec na Měděnci

 


Sauersack

 

Sauersack – bývalý důl a zajatecký tábor – Rolava (Sauersack)

 


 

https://www.ceskehory.cz/krusne-hory/pruvodce.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krušné hory

 

 

 

 

Napsat komentář