Dolmeny Mané-Kerioned
GPS: 47°36’54.757″N, 3°5’10.574″W
FOTOGALERIE: https://www.siloto.cz/photogallery/index.php?/category/dolmen-mane-kerioned
Trojice dolmenů Mané-Kerioned, také známá pod anglickým názvem House of the Dwarfs, se nachází u obce Carnac u silnice číslo 768 mezi Auray a Plouharnelem. Je to soustava tří chodeb a pravděpodobně pohřebních komor, které jsou obklopeny malými menhiry. Dva dolmeny jsou rovnoběžné a směřují vchodem na jih a jsou kolmé ke třetímu dolmenu, který je umístěn mezi nimi. Toto uspořádání tří dolmenů je v Bretani ojedinělé. V minulosti byly tyto dolmeny pokryty hromadou kamení a zeminy. Stavba byla datována do doby kolem 3 500 let před naším letopočtem. Je jim tedy asi 5500 let. Tohle datování je mi trochu záhadou. Hezky o tom píše Karel Sklenář ve své knize Tanec obrů. To je vůbec pěkná kniha o menhirech, dolmenech a tak.
Největší dolmen (č.2) je celý pod úrovní terénu a dovnitř se schází po schodech. Je určitě nejzajímavější. Jeho celková délka je asi 10 metrů. Chodba se ke konci rozšiřuje do lichoběžníkové komory. Šest z 27 kamenů, které slouží jako podpěry pro obrovské balvany tvořící strop, je pokryto vyrytými obrazci – spletené obdélníky, hadovité vlnovky, spirály a jiné klikyháky. Na podobné obrazce ještě narážíme i v jiných dolmenech.
Nejslavnější kameny s vyrytými obrazci jsou v dolmenu na ostrově Gavrinis. Ty jsou ovšem se svými odlišnými rytinami zcela ojedinělé. Ale právě v dolmenu Cairn de Gavrinis byly na jednom ze stropních balvanů (na odvrácené straně, pro návštěvníka je tedy nemožné je spatřit) objeveny rytiny podobné těm v ostatních dolmenech. Podařilo se prokázat (rytiny na sebe navazují), že tento kámen byl původně součástí mohutného menhiru, jehož další část je použita v dolmenu Table des Marchand u Locmariaqueru (ještě jedna část má být údajně v dalším dolmenu).
Byl menhir rozbit záměrně pro stavební účely nebo nešťastnou náhodou? Byly rytiny kdysi na více menhirech a díky povětrnostním vlivům zmizely? Proč stavebníci položili stropní kámen rytinami vzhůru?
Archeologové z tohoto nálezu usuzují, že dolmeny vznikaly mnohem později, když byly použity kusy rozlámaného menhiru. Ale co když se prostě jen rozbil a byl hned použit jako stavební materiál pro jiné účely? Nechci odborníkům fušovat do řemesla, jen mě to tam uvnitř napadlo…
I tentokrát se nám podařilo dorazit poměrně brzo, takže si i chvíli užíváme soustavu dolmenů zcela sami. Ale sotva si rozložím stativ na focení vyrytých obrazců (v podzemí je tma a s bleskem to přeci jen není ono, i když první fotky jsem pořídil za osvětlení z mobilu a také to nedopadlo špatně. Od této chvíle sebou tahám baterku) už dorážejí první výpravy a v komoře začíná být těsno. Ale je třeba poznamenat, že Francouzi jsou velmi slušní a nechají mě ještě chvíli v klidu fotit. Asi na ně zapůsobil stativ. Vyzkoušel jsem to pak ještě párkrát a opravdu to fungovalo. A to dokonce na Côte de Granit Rose, Růžovém pobřeží, kde jsou tedy turistů mraky. Na Mont Saint Michele to ale nezabralo 🙂
Dolmeny sice leží na soukromém pozemku, ale vstup k nim a do nich je zcela volný bez jakéhokoli omezení. Samozřejmostí je parkoviště v těsné blízkosti.
Necelých 500 metrů odtud leží ještě dolmen de Kériaval. Také stojí za návštěvu.
VÍCE FOTOGRAFIÍ NA SILOTO PHOTO GALLERY: BRETAŇ
