Bretaní po vlastní ose – 23. Enclos paroissial (Farní dvorce)
Enclos paroissial (ohrazená farnost neboli přeloženo do češtiny: farní ohrada, farní dvůr) je architektonický celek typický především pro střední a západní část Bretaně. Nejvíce farních osad je pak v departmentu Finistère v údolí Elorn mezi Landivisiau a Landerneau (západně od Morlaix).
ʺParoisalʺ znamená farnost a ʺenclosʺ místo uzavřené, ohrazené zdí.
Jde o kostely s přilehlým hřbitovem obehnané zdí. Zpravidla nechybí bohatě zdobená kostnice a mohutná vstupní brána do komplexu zvaná ʺtriumfálníʺ. Na prostranstvích před vstupem do kostelů stávají monumentální kamenné ʺkalvárieʺ, zpodobňující biblické výjevy.
Farní dvorce jsou jedinečnou ukázkou bretaňského lidového sochařství a také bretaňského přístupu ke katolické víře. Byly budovány jako projev oddanosti Bohu a také v touze vesničanů předčit krásou a velkolepostí budovaného své sousedy. Vznikaly postupně od 14. do 18. století. Ovšem třeba farní dvorec Saint-Suliac u Saint-Malo (department Ille-et-Vilaine) pochází ze 13. století. Podle doby vzniku se tedy povětšinou jedná o renesanční a barokní komplexy. Jednotlivé styly se ovšem dosti prolínají.
Jeden z nejznámějších a největších farních dvorců se nachází v obci Guimiliau.
Guimiliau (bretonsky Gwimilio) je obec v departmentu Finistère v regionu Bretaň ve Francii.
Název pochází ze spojení bretonského slova gwic (město) a světce jménem Miliau. V roce 1330 se obec nazývala Ploemilau, v roce 1459 Ploemiliau, následně Ploumiliau, roku 1793 Guimilian a od roku 1801 Guimiliau.
Nejvýznamnější historickou památkou města je právě enclos paroissial s kostelem Saint-Miliau a sousoším kalvárie. Kalvárie s více než 200 postavami zobrazuje 37 scén ze života a smrti Ježíše Krista. Kalvárie v Guimiliau je jedna z největších a nejslavnějších. Dokončena byla v roce 1588.
Bohatě je i zdoben vstup do kostela Saint-Miliau, tvořený klenutou předsíní.
Převážnou část předsíně postavil v letech 1606 až 1617 Maître de Plougastel a dokončovací prvky přidal sochař Roland Doré. Předsíň umožňuje přístup do hlavní lodi kostela. Spojují se zde gotické a renesanční styly. Sochařská výzdoba portálu je velmi bohatá.
Uvnitř verandy jsou sochy apoštolů zasazené do výklenků. Pod apoštoly je vlys s různými hlavami zobrazující hlavní hříchy a tři reliéfy. Jeden ukazuje mnicha, který provádí exorcismus, další zobrazuje dva zápasníky a třetí zobrazuje stvoření Evy.
V roce 1695 královské nařízení omezuje novou výstavbu sakrálních staveb, čímž se vývoj a výstavba farních dvorců uzavírá.
Významné farní dvorce v Bretani: Guimiliau, Commana, Lampaul-Guimiliau, Lannédern, Locmélar, Pleyben, Saint-Thégonnec, Sizun, Trémaouézan a další. Celkově je uváděn počet 23 farních dvorců v Bretani.
Nejlepším časem pro návštěvu farních dvorců je ráno nebo pozdní odpoledne, kdy znatelně klesne počet turistů a lze si památky prohlédnou celkem v klidu. Vstup je volný a samozřejmostí jsou přilehlá prostorná parkoviště.
Více fotografií na: https://www.siloto.cz/photogallery/index.php?/category/farni-dvorce
