gtag('config', 'UA-59938181-1');
Menu

Bretaň po vlastní ose – Brocéliandský les

20. 9. 2019 - --- Turistické cíle, BRETAŇ
Bretaň po vlastní ose – Brocéliandský les

Letní výlet do Bretaně – část čtvrtá: Brocéliandský les

Po návštěvě dolmenu La Roche aux Fées vyrážíme k prvnímu cíli s delším pobytem na naší cestě: do Carnacu. Cesta vede přes Rennes, Ploermel, Vannes a Auray. Cestou se zastavujeme v městečku Paimpont (leží mezi Rennes a Ploermelem), které se nachází v srdci Brocéliandského lesa.

Správně se jmenuje Paimpontský les (ale žádný Bretonec nepochybuje o tom, že to je legendární Brocéliandský les). Táhne se desítky kilometrů a zaujímá plochu téměř 100 km čtverečních (i když samotný Brocéliandský les je jen součástí této velké lesní oblasti, která pokrývá i sousední departementy Morbihan a Côtes-d’Armor). Les je oblastí Natura 2000. Ovšem pozor, les je z 90% v soukromém vlastnictví, což ve Francii brání volnému pohybu v lese, a to dokonce i na okraji obce Paimpont i jezera. Majitelé však podepsali dohodu, která dovoluje turistiku na vyznačených stezkách. Některé lesní cesty jsou ale během lovecké sezóny zcela uzavřeny! Může se nám to zdát divné, může se nám to zdát nespravedlivé, můžeme s tím nesouhlasit, ale právě soukromé vlastnictví tento lesní komplex zachránilo před osudem ostatních lesů v Bretani. Ty už totiž nejsou! Dřevo stromů bylo nadměrně využíváno jednak pro napájení vysokých pecí v místním průmyslu (železné hutě v Paimpontu byly nejdůležitějšími hutěmi Bretaně, které fungovaly od 16. století do konce 19. století), jednak jako levný materiál pro stavební průmysl. V roce 1804 prefekt departmentu napsal, že les v Paimpontu je ve stavu degradace a hrozí jeho úplné zničení. V roce 1875 les kupuje rejdař a průmyslník Louis Levesque pro „odpočinek a potěšení”. Využívání lesa bylo omezeno pouze na základě povolení a les je pod dohledem soukromých „lesních strážců“. Lesní strážci tam jsou opět. Chrání přírodu a klid.

Tady se chci rozhodně zastavit. Brocéliand to je totiž král Artuš, kouzelník Merlin a bájný meč Excalibur! Jenže v Poimpontu dochází k nemilé příhodě. Merlinův hrob nám mizí z map. Nejsme schopni ho lokalizovat a ještě na dálnici tam byl. Co se dá dělat. Obcházíme alespoň jezero u Paimpontu. Okolo celého jezera vede lesní pěšinka, uzavřená naštěstí zrovna není a je to velmi pěkná procházka. Brocéliandský hvozd má atmosféru! Pod vzájemně propletenými větvemi korun mohutných stromů se i v jasném dni trochu zešeřilo. Sídlí v nich mýtické bytosti. Chvílemi se jde po pltích či skáče po širokých kůlech, zatlučených do rozmoklé zeminy. Porost okolo je hustý a vysoký. Zmizet během okamžiku v porostu dvoumetrového kapradí není žádný problém. Potkáváme pramálo turistů. Les je opravdu tajuplný.

Brocéliandský les

Brocéliandský les

Brocéliandský les

Brocéliandský les

V městečku Paimpont si prohlédneme kostel zasvěcený – jak jinak – panně Marii. Takže se jmenuje Notre-Dame stejně jako přilehlý klášter ze 13. století. Všímáme si, že Paimpont a Paimpontský les bude hojně navštěvovaný, parkoviště jsou totiž téměř všude a jsou opravdu velká. Jsou zdarma. A to, na rozdíl od Vitré, bude platit po celý zbytek Bretaně. Parkoviště mají v Bretani velkoryse pojatá a veřejné toalety (čisté!) jsou téměř všude. Na obranu Vitré: tam se snaží v centru města omezit automobilovou dopravu na minimum a zavedli veřejnou dopravu zdarma!

Opouštíme Paimpont a Merlinův hrob se opět objevuje na mapách. Míjíme ho těsně, ale už není čas se vracet. Asi nechtěl být rušen. Pro případné zájemce, leží asi osm kilometrů severně od Paimpontu, poblíž Saint-Malon-sur-Mel (GPS: 48.0779933N, 2.1177353W)

U Auray už je odbočka na Carnac.

 

BRETANÍ PO VLASTNÍ OSE:

Bretaní po vlastní ose – 1. úvod a cesta
Bretaní po vlastní ose – 2. Vitré
Bretaní po vlastní ose – 3.  Dolmen La Roche-aux-Fées
Bretaní po vlastní ose – 4. Brocáliandský les
Bretaní po vlastní ose – 5. Carnac: Alignemets du Ménec
Bretaní po vlastní ose – 7. Dolmeny Mané-Kerioned

 

 

 

Napsat komentář